7. listopadu 2009 v 21:45 | lvicek99
|
Když přišli domů, Dráp byl na lvíčata naštvaný.
" Proč jste šli k černým lvům? Víte přece, že jsou zlí."
" Víme, ale my jsme nevěděli, že je to země černých lvů."
" Rváč má pravdu."
" Dobře, ale příště když budete někam chtít jít, tak se mě nejdřív zeptejte, jestli je to tam bezpečné."
" ANO TATI"
Řekli oba dva naráz a běželi si zase hrát. Kiki a Dráp si zase sedli blízko nich a přemýšleli, kdo bude králem až vyrostou.
" Já myslím, že by to mohl být Rváč "
" Proč, Drápe? "
" Je takový nebojácný. Koho jiného by napadlo jít do říše černých lvů? "
" Já vím, že je hodně odvážný, ale král nemůže vyhledávat nebezpečí."
" Je to ještě malé lvíče. Až vyroste, bude chytřejší."
" Dobře "
Tak rozhodli, že králem bude Rváč.
Večer než šli spát, vylezl Rváč na vrcholek jeskyně a zadíval se na říši černých lvů. Najednou se před ním objevil jeho otec a řekl.
" Tak tam se radši ani nedívej!!!! "
" Aaaaa "
" Co je? "
" To jsi ty tati. Myslel jsem že na mě mluví někdo cizí. "
" Neboj se, tady na tebe nikdo nezaútočí. "
" Vážně? "
" Vážně. "
" Tak dobře. "
" Měli by jsme jít spát. "
Když šli do jeskyně, Rváč se ještě otočil na zemi černých lvů a povzdychl si.
" Ach jo, proč tu musíme mít tak zlé lvy? "
Ale král Dráp nic neslyšel, protože byl už vevnitř a volal Rváče.
Uběhlo už několik dní a lvíčata už nebyla tak malá, aby je museli všichni zachraňovat. Rváče jednou napadlo, že by se zase podívali za černými lvy a tak volal Ťapíka. Ťapík nechtěl, ale Rváč ho donutil.
" Ale jestli nás zase budou muset zachraňovat, tak za to můžeš ty! "
" Neboj se, nic se nám nestane, už nejsme malé děti. "
" Já vím, ale černí lvi jsou pořád stejně nebezpeční a zákon černých a našich lvů zní, že když černý lev vstoupí na naše území, tak se bude muset poprat s celou naší smečkou nebo naopak a my jsme jen dva. "
" Neboj se, nám se to stát nemůže, protože budeme zamaskovaní. "
" Jak se můžeme zamaskovat? Černí lvi nás poznají vždycky, protože nejsme černí. "
" Jejich země je hrozně špinavá, tak se vyválíme v té špíně a budeme černí. "
" Dobrý nápad. "
A tak se vyváleli v té špíně a běželi k černým lvům. Vůdce černých lvů je vůbec nepoznal a přijal je mezi sebe. Dal jim jídlo a všechno, co chtěli. Když chtěli odejít, najednou z nich špína začala padat, až byli úplně čistí. Černí lvi na ně vrčeli a když vůdce zavelel " NA NĚ ", vrhli se na Rváče a Ťapíka. Rváč a Ťapík bojovali o život a když už nemohli, tak prchali pryč. Černí lvi utíkali za nimi, ale když Rváč s Ťapíkem utekli do své země, tak se černí lvi zastavili.
Když přiběhli domů, před nimi stál naštvaný Dráp.
" A a a ahoj tati. "
" KDE JSTE BYLI? MÁMA O VÁS MĚLA STRACH "
" My my my "
" My jsme byli dole u řeky. Že jo Ťapíku. "
" J j j jo "
" VÁŽNĚ? "
" Jo. "
" No jen aby. Příště si vás pohlídám. "
Dráp odešel a Rváč s Ťapíkem si oddychli.
Když šli potom na procházku, tak si tiše povídali.
" Ještě že neví, co jsme doopravdy dělali. "
" Chtěl bych vědět, co by dělal, kdyby to věděl. "
" Tak to teda nevím. "
" A proč vždycky tak koktáš? "
" Já já já. "
" Vidíš, zase koktáš. "
" Já za to nemůžu. Když nevím co mám říct tak..... "
" Co se dějě? "
" ČERNÍ LVI "
Před nimi stála smečka černých lvů a hrozně vrčeli a řvali. Ťapík pošeptal Rváčovi " asi jsme je neměli otravovat."
" Taky si myslím. "
A krčili se k sobě. Když na ně chtěli černí lvi skočit, najednou se objevil Dráp se smečkou a zaútočili. Rváč vběhl do boje a porážel všechny kolem sebe. Boj trval hodně dlouho. Do té doby, než byli všichni úplně vysílení. Teprve potom šli všichni zase domů.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Moc hezký příběh